Mikroregion Uničovsko – Pňovice

Obec leží v rovinaté zemědělské krajině při údolní nivě řeky Moravy, mezi potokem Hlavnicí a řekou Oskavou, asi 25 km na sever od města Olomouce. Katastr obce částečně zasahuje do Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví, která je jedinečným zachovaným územím s původním lužním lesem a meandrující řekou Moravou. Původně bylo území v okolí Pňovic osídleno již v neolitu, četné archeologické nálezy i z pozdější doby jsou uloženy v olomouckém Vlastivědném muzeu. První dochovaná písemná zpráva pochází z roku 1249, vypráví se v ní o středověké tvrzi - sídle vladyky Oneše z Pňovic. Ve 14. stol. patřila obec k majetku pánů ze Sovince. Dominantou malebné historické návsi s tiše plynoucí řekou Oskavou je klasicistní kostel sv. Václava z roku 1771 s nedalekou starobylou farou (1773). Dnešní Pňovice jsou převážně zemědělskou obcí, o kulturní život občanů se zde stará řada zájmových organizací a spolků (dechová hudba se 120letou tradicí, Kruh přátel hudby). Značená cyklotrasa vede přes obec k Litovelskému Pomoraví.

V okolí Pňovic se nachází archeologické naleziště z období neolitu a halštatské kultury, tedy starší doby železné. Četné nálezy broušených intarzií a keramiky lidu platěnické kultury (staré zhruba dva a půl tisíce let) jsou dokladem vyspělého zpracování přírodního materiálu. Nálezy jsou uloženy ve sbírkách olomouckého Vlastivědného muzea.